Út. Led 25th, 2022

Nový pořad České televize z cyklu „Zlatá dvacátá“ s názvem „Není všechno zlato“ je věnován událostem v Československu ve 20. letech 20. století a přibližuje četné klady, ale i zápory tohoto složitého období našich moderních dějin. V tomto díle, který bude vysílán v sobotu 6. 11. 2021 po 22. hodině na ČT 24, se podíváme také na Příbramsko a budeme sledovat prostřednictvím dokumentů z Hornického muzea Příbram dvě dějové linie.

Ta první je zaměřena na období let 1920–1921, kdy hrozilo na mnoha místech ČSR, podobně i v zahraničí, v souvislosti s důsledky poválečné krize, s radikalizací společnosti a z důvodu rozkolu uvnitř vládnoucí sociální demokracie vzplanutí bolševického puče. Zejména v průmyslových regionech, kam patřilo i Příbramsko. Zde však k tomu nedošlo, na rozdíl od nepokojů na Kladně, v Brně i jinde, a to díky osobní účasti prezidenta T. G. Masaryka při shromáždění horníků a dělníků na několika místech ve zdejším regionu, včetně jeho návštěvy v Příbrami 24. 9. 1920 a jeho působivé politické argumentaci, autoritě a dalším schopnostem této významné osobnosti oné doby. Demokracie byla zachráněna. Nakonec jsme byli jediný „ostrůvek demokracie“ v této části Evropy. Kromě řady dokumentů tyto historické události připomínají i pamětní desky věnované T.G.M. v Příbrami i okolí, které mají také svůj pohnutý osud.

Ekonomické téma konstatuje, že Československo 20. let patřilo k průmyslově vyspělým zemím. Svoji ekonomiku opíralo též o báňský průmysl, který tehdy čelil v konkurenčním boji tvrdým zahraničním vlivům. Strategicky významnou roli hrála těžba a zpracování stříbra a olova ve Státních dolech v Příbrami. Nedílnou součástí tohoto procesu bylo i úpravnictví, neboli metody a pracovní postupy použité po vytěžení rudy v dolech před jejich tavbou v huti. A československý stát se tehdy odhodlal k nebývalému inovačnímu kroku. Dosavadní gravitační úpravnický komplex v Příbrami na Březových Horách přebudoval v letech 1926–1929 na novou flotační úpravnu, se špičkovou technologií, první na území ČSR. Byla to zároveň největší investiční akce státu mezi světovými válkami v oblasti rudného hornictví. Krok to byl dozajista prozíravý, neboť jsme si uchovali surovinovou soběstačnost a nezávislost. Navíc toto zařízení sloužilo dál, až do konce těžby v roce 1991. Toto přibližuje mimo jiné i výstava v plenéru a z části dochované historické objekty, z nichž některé byly prohlášeny za národní kulturní památku. Jeden z hmatatelných dokladů úspěchů 20. let na Příbramsku.

By redakce

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *